22. 7. 2016
Nejčastější asi bylo její využití na zálivku (nezasoluje půdy a je i optimální z hlediska potřeby rostlin), na praní (umožňuje úsporu pracích prostředků) a dále jako užitkovou vodu např. na mytí vozidel. Lidé ji také často používají na sprchování – viz jednoduchá zahradní zařízení, ve kterých se zároveň v létě přirozeně ohřívá voda. Amatérská řešení jako barel, sud nebo nějakou nádrž najdeme pod okapem skoro v každém domě. Nedostatek vody, snaha ušetřit, stále častěji i zdravotní důvody (kožní problémy, alergie na chlor) nebo prostě jen ovlivnění ekologickými trendy nás nutí přemýšlet nad tím, jak se tohoto fenoménu ujmout profesionálně, a to i z hlediska obhájitelnosti u tradičně opatrných hygieniků. Technických řešení máme k dispozici celou řadu a tak je jen věcí ekonomičnosti, jak rychle se tato řešení budou šířit. Vedle klasických způsobů využití se postupně objevují i další nápady a technická řešení, jako je např. membránová ultrafiltrace a následné využití srážkové vody na přípravu jídel a pití nebo využití srážkové vody na chlazení.
Tradiční využití srážkových vod jako užitkové (provozní…) vody
Vycházeje z obecných požadavků na hospodaření s dešťovými vodami (HDV) a z principů udržitelného rozvoje, tj. šetřit zdroje a problémy řešit u zdroje, nás logicky jako první opatření musí napadnout využití srážkových vod jako vody provozní (na praní, mytí, splachování) a vody na zalévání. Využití srážkových vod obvykle vyžaduje oddělené odvádění málo znečištěných srážkových vod ze střech přes jednoduchá čisticí zařízení do jímky. Ostatní znečištěné srážkové vody, např. z komunikací, se často odvádějí bez využití, protože jejich čištění je nákladnější, ale i nad jejich využitím se uvažuje stále více a více a jsou k dispozici i konkrétní technická řešení pro filtraci ve větším rozsahu ( AS-PURAIN ). Často se již tato řešení realizují ve Středomoří, kde je sladké vody nedostatek, např. pro závlahu parků.
Obr. 1: Schéma uspořádání zařízení na využití dešťových vod
Hlavní části tradičních systémů: 1 - řídící jednotka s čerpadlem (AS-RAINMASTER), 2 - doplňování pitné vody, 8 - filtrační zařízení srážkové vody (AS-PURAIN)
Předčištění srážkových vod, požadavky a náklady na jejich akumulaci a distribuci
Dešťové vody vyžadují zpravidla pouze jednoduché mechanické způsoby čištění, v některých případech doplněné o hygienické zabezpečení. Dešťové vody je potřeba uchovávat tak, aby se v nádržích minimalizovala možnost růstu mikroorganismů a trofizace (řas apod.). Objem nádrže na dešťovou/provozní vodu se zpravidla stanovuje na potřebu provozní vody na 14 až 21 dnů. Pro rodinný dům je tak zpravidla ekonomicky výhodná nádrž mezi 3 až 4 m 3 , což představuje náklad tak kolem 15 tis. Kč. Včetně předčištění, zařízení na čerpání vody do rozvodu užitkové vody a doplňování vody v případě nedostatku srážkové vody pitnou vodou (např. AS-RAINMASTER) je pak náklad na pořízení celé sestavy zařízení, včetně montáže, kolem 45 tis. Kč. Cena včetně stavebních prací a instalace vnitřního rozvodu pak může dosáhnout až 100 tis. Kč. Při svépomocné instalaci a v příznivých podmínkách se naopak dá náklad snížit až k hodnotě kolem cca 60 tis. Kč.
Tab. 1: Modelové situace s kalkulací provozních nákladů a návratnosti při využití zařízení pro hospodaření s dešťovými vodami
Úspory s využitím srážkové vody
V současné době je zatím ekonomičnost zachycování srážkové vody v případech, kdy je k dispozici dostatek pitné vody, ne úplně přesvědčivá (viz Tab. 1). Trend, díky legislativním i ekonomickým tlakům, je však zřejmý, a tak u novostaveb a při rekonstrukcích budov už asi není pochyby o rozhodování se ve prospěch budoucího využití srážkové vody. V poslední době se ale nabízejí ještě další možnosti a další úhly pohledu na srážkové vody. Využití akumulace při řešení odtoku ze stavebních pozemků a pak úplně nový revoluční pohled na využití srážkových vod – dešťové vody jako totální náhrada vod pitných z veřejných vodovodů.
Využití objektů pro odvádění srážkových vod i pro zásobování budov provozní vodou
Díky relativně nízké ceně vody z veřejných vodovodů vychází obvykle návratnost použití zařízení na využití srážkových vod nevýhodně (někde kolem 20 let), a tak motivace pro využití srážkových vod je obvykle daná kombinací několika výhod – lepšího působení na životní prostředí, menší spotřebou pracích prášků atd. V současnosti využití srážkových vod podpořila i povinnost řešit HDV u nových staveb a rekonstrukcí. V podstatě je řešení odvádění srážkových vod obvykle spojeno s jejich akumulací, odtud už je jen kousek k jejich dalšímu využití, protože skladování srážkových vod je tou největší položkou v pořízení systému na využití srážkových vod.
Schopnost současné akumulace a retence
U nádrží na dešťovou vodu se dá zkombinovat akumulace a retence v jedné nádobě, čímž lze šetřit jak potřebný objem, tak finance. Část objemu nádrže slouží pro akumulaci a zbytek na zdržení přívalového deště a ochranu stokové sítě proti přetížení. Regulace odtoku z retence může být provedena škrtícím otvorem nebo čerpáním pro případ, že výškové poměry nedovolí gravitační napojení na dešťovou kanalizaci. Velikost akumulačního objemu se navrhuje s ohledem na předpokládanou potřebu srážkové vody (závlaha, užitková voda, splachování WC, praní), retenční objem pak s ohledem na lokalitu, na celkový srážkový úhrn a odpovídající intenzity srážek a na citlivost lokality z hlediska ohrožení přívalovým deštěm.
Obr. 2: Příklad řešení nádrží na zabezpečení požadavků HDV a současně i akumulace pro využití srážkových vod v domě
Využití srážkové vody jako vody pitné a revoluční změna v argumentaci
Využití srážkové vody jako vody pitné je další možnost, jak se zcela zbavit závislosti na veřejném vodovodu. V současnosti používané klasické řešení spočívá v tom, že se přímo pod příslušné výtokové ventily nainstaluje zařízení, které zabezpečí jakost pitné vody – doporučuje se zahrnout poddřezovou reverzní osmózu spojenou s UV lampou a mechanickou předfiltrací.
Na letošním veletrhu IFAT byla prezentována další revoluční novinka týkající se přístupu ke srážkovým vodám – a sice upravit veškerou srážkovou vodu na pitnou vodu (pomocí membránové filtrace a UV filtru) a pitnou vodu z veřejného vodovodu (nebo dováženou pitnou vodu) používat jen jako doplněk v době, kdy je srážkové nedostatek. Při hodnocení tohoto řešení se ekonomika výrazně mění, i když využití bude ekonomické zase hlavně v případech, kdy pitné vody z veřejného vodovodu nebo studny bude nedostatek. Nejradikálnější zastánci využití srážkových vod vyrazili do ulic s dalším argumentem, a sice že srážková voda je nejčistší voda co se týče obsahu reziduí (léků, hormonů, složitých organických látek). Část ekologicky smýšlejících lidí touto myšlenkou jistě osloví.
Obr. 3: Příklad systému s přípravou pitné vody z vody dešťové pomocí membránové filtrace
Praktický příklad použití zařízení AS-GW/AQUALOOP pro rodinný dům (Kelmis, Belgie)
Jedná se o klasický rodinný dům po rekonstrukci pro 4 trvale žijící obyvatele. Dům je podsklepen (technická místnost), další patro a podkroví jsou obyvatelné.
Voda v domě je řešena velice zajímavě. Dešťová voda ze střechy a malého přístřešku je svedena do podzemní retenční nádrže o objemu 8 m 3 , která je umístěna před domem v parku. V nádrži je umístěna vestavba AQUALOOP pro filtraci dešťové vody. Po filtraci je voda čerpána do nadzemní nádrže o objemu 300 l, umístěné v technické místnosti. Tato voda je posléze přes UV lampu čerpána zařízením AS-RAINMASTER Favorit do rozvodu vody. Na zařízení AS-RAIMASTER Favorit je možno napojit přes volný výtok i vodu pitnou (splňuje EN 1818), a to v případě, že je nedostatek dešťové vody. Velkou zajímavostí je, že tato voda je přednostně používána na sprchování a praní, nikoli na splachování toalet. Její hygienizace je zaručena MBR filtrací a zároveň UV lampou.
Šedá voda je svedena od sprch a vany taktéž do technické místnosti. Pro šedou vodu jsou osazeny dvě nádrže o objemu 300 l. První nádrž je brána jako akumulační/bioreaktor. V této nádrži je osazena vestavba AQUALOOP. Po mechanickém předčištění voda natéká do nádrže, kde se biologicky čistí a v přesně stanovených intervalech je přes membrány odtahována do druhé nádrže – zásobní. Velkou výhodou systému AQUALOOP je možnost zpětného proplachu membrán, a to až do tlaku 3 bary. Toto řešení zásadně prodlužuje životnost membrány a zabraňuje razantnímu snížení průtoku vlivem zanášení. Již vyčištěná voda je používána pro splachování toalet a pro zálivku zahrady.
Pitná voda je používána pouze na vaření, příp. pokud není dostatek vody, tak i pro sprchování.
Takovéto zapojení umožňuje plně využít jak dešťovou vodu, tak i vodu šedou. Pro srovnání je možno uvést, že roční spotřeba pitné vody v této domácnosti je cca 10 m 3 .
Závěr
Stále se objevují a budou objevovat nová řešení na využití srážkových vod při praktických aplikacích – je to logické a v podstatě i žádané. Pokud bereme srážkovou vodu jako jeden ze zdrojů, pak jejich co nejlepší využití mají ve svých cílech snad všechny iniciativy posledních let – chytrá města, města budoucnosti, cirkulární ekonomika, opatření proti suchu, nízkoenergetické stavebnictví atd. Řešení máme a tak teď už jen příznivou legislativu a co nejvíce odvážlivců ochotných si to zkusit a chovat se udržitelně – jako společnost na tom jen vyděláme.
Ing. Karel Plotěný
Nejnovější produkt firmy ASIO NEW, který vyřeší vaši touhu po živém plotě téměř okamžitě, právě dorazil do Brna.
Číst více
22. 4. 2024
Pozvánka na 14. ročník diskusního semináře, který se bude konat 30. - 31. 5. 2024 na Slovensku.
Číst více
16. 4. 2024