18. 7. 2019
Hospodaření s dešťovou vodou a odvodnění pozemku – města a obce
Srážkové vody, tedy tzv. „dešťovku“, lidé v domech využívali odjakživa. Nejčastější asi bylo její využití na zálivku („dešťovka“ nezasoluje půdy a je i optimální z hlediska potřeby rostlin), na praní (umožňuje úsporu pracích prášků) a dále jako užitkovou vodu, např. na mytí vozidel. Lidé ji také často používají na sprchování – viz jednoduchá zahradní zařízení, ve kterých se zároveň v létě přirozeně ohřívá voda. Amatérská řešení jako barel, sud nebo nějakou nádrž najdeme pod okapem skoro v každém domě.
Obr.1: Amatérské řešení na využití srážkových vod
Na základě dotačních titulů (více o dotaci Dešťovka a Velká dešťovka ) se stále častěji řeší použití dešťové vody i uvnitř domu, tj. na praní a na splachování záchodů. Ve výhledu je i použití srážkových vod na osobní hygienu, nebo dokonce např. u ostrovních domů i jako vody na vaření a pití. Nedostatek vody, snaha ušetřit a stále častěji i zdravotní důvody (kožní problémy, alergie na chlor) nebo prostě jen ovlivnění ekologickými trendy nás nutí přemýšlet nad tím, jak se tohoto fenoménu ujmout profesionálně, a to i z hlediska obhajitelnosti u tradičně opatrných hygieniků. Technických řešení máme k dispozici celou řadu, tak je jen věcí ekonomičnosti, jak rychle se tato řešení budou šířit. Vedle klasických způsobů využití se postupně objevují i další nápady a technická řešení, jako je např. membránová ultrafiltrace a následné využití srážkové vody na přípravu jídel a pití nebo využití srážkové vody na chlazení.
Technická řešení jsou k dispozici, ekonomická výhodnost je však zatím vzhledem k nízké ceně pitné vody a bezplatnému odvádění srážkových vod z rodinných domů diskutabilní. Ale ekologické a zdravotní argumenty jednoznačně využití dešťovky podporují. Nový argument, který hovoří ve prospěch použití srážkových vod, je kontaminace některých zdrojů pitné vody zbytkovým znečištěním z pesticidů nebo plastů. U rekonstruovaných a nových domů je použití srážkových vod tématem, kterým je vhodné a nutné se zabývat i v souvislosti s povinností řešit hospodaření se srážkovými vodami přímo ze zákona. V případech, kdy musíme tak jako tak akumulovat, vyjde návratnost velmi zajímavě. Zasahovat do nových domů a dodatečně tam instalovat další rozvody užitkové vody, se zatím po ekonomické stránce moc nevyplatí, ale i tady mohou mít obyvatelé pro využití srážkových vod například zdravotní důvody.
Když vycházíme z obecných požadavků na hospodaření s dešťovými vodami (HDV) a z principů udržitelného rozvoje, tj. šetřit zdroje a problémy řešit u zdroje, tak nás logicky jako první opatření musí napadnout využití srážkových vod jako vody provozní (na praní, mytí, splachování) a vody na zalévání. Využití srážkových vod obvykle vyžaduje oddělené odvádění málo znečištěných srážkových vod ze střech přes jednoduchá čisticí zařízení do jímky. Ostatní znečištěné srážkové vody, např. z komunikací, se často odvádějí bez využití, protože jejich čištění je nákladnější. Ale i nad jejich využitím se uvažuje stále více a k dispozici jsou i konkrétní technická řešení pro filtraci ve větším rozsahu. Často se již tato řešení realizují ve Středomoří, kde je sladké vody nedostatek, např. pro závlahu parků.
Obr. 2: Hlavní části tradičních systémů: 1 - řídící jednotka s čerpadlem, 2 - doplňování pitné vody, 8 - filtrační zařízení srážkové vody
Dešťové vody vyžadují zpravidla pouze jednoduché mechanické způsoby čištění, v některých případech doplněné o hygienické zabezpečení. Dešťové vody je potřeba uchovávat tak, aby se v nádržích minimalizovala možnost růstu mikroorganismů a trofizace (řas apod.). Objem nádrže na dešťovou vodu / provozní vodu se zpravidla stanovuje na potřebu provozní vody na 14 až 21 dnů. Pro rodinný dům je tak zpravidla ekonomicky výhodná nádrž mezi 3 až 4 m 3 , což představuje náklad tak kolem 15 tis. Kč. Včetně přečištění, zařízení na čerpání vody do rozvodu užitkové vody a doplňování vody v případě nedostatku srážkové vody pitnou vodou je pak náklad na pořízení celé sestavy zařízení, včetně montáže, kolem 45 tis. Kč. Cena včetně stavebních prací a instalace vnitřního rozvodu pak může dosáhnout až 100 tis. Kč. Při instalaci svépomocí a v příznivých podmínkách se naopak dá náklad snížit až k hodnotě kolem cca 60 tis. Kč.
|
½ spotřeby rodinného domu |
Splachování toalet v bytovém domě |
Účel |
praní, splachování – 4 osoby |
splachování – 50 osob |
Cena |
100 000 Kč |
300 000 Kč |
Plocha střechy |
min. 120 m 2 |
min. 400 m 2 |
Realizace |
14 dní |
30 dní |
Provozní náklady |
150 Kč / rok |
2000 Kč / rok |
Návratnost |
13 let |
11 let |
Životnost |
30 let |
30 let |
Tab. 1: Modelové situace s kalkulací provozních nákladů a návratnosti při využití zařízení pro hospodaření s dešťovými vodami
V současné době není zatím ekonomičnost zachycování srážkové vody v případech, kdy je k dispozici dostatek pitné vody, úplně přesvědčivá (viz Tab. 1). Trend, díky legislativním i ekonomickým tlakům, je však zřejmý, a tak u novostaveb a při rekonstrukcích budov už asi není pochyby o rozhodování se ve prospěch budoucího využití srážkové vody. V poslední době se ale nabízejí ještě další možnosti a další úhly pohledu na srážkové vody, a to využití akumulace při řešení odtoku ze stavebních pozemků a pak úplně nový revoluční pohled na využití srážkových vod jako totální náhrady vod pitných z veřejných vodovodů.
Díky relativně nízké ceně vody z veřejných vodovodů vychází obvykle návratnost použití zařízení na využití srážkových vod nevýhodně (někde kolem 20 roků), a tak motivace pro využití srážkových vod je obvykle daná kombinací několika výhod – lepšího působení na životní prostředí, menší spotřebou pracích prášků atd. V současnosti využití srážkových vod podpořila i povinnost řešit HDV u nových staveb a rekonstrukcí. V podstatě je řešení odvádění srážkových vod obvykle spojeno s jejich akumulací, odtud už je jen kousek k jejich dalšímu využití, protože skladování srážkových vod je tou největší položkou v pořízení systému na využití srážkových vod.
U nádrží na dešťovou vodu se dá zkombinovat akumulace a retence v jedné nádobě a šetřit tak jak potřebný objem, tak i finance. Část objemu nádrže slouží pro akumulaci a zbytek na zdržení přívalového deště a ochranu stokové sítě proti přetížení. Regulace odtoku z retence může být provedena škrtícím otvorem nebo čerpáním pro případ, že výškové poměry nedovolí gravitační napojení na dešťovou kanalizaci. Velikost akumulačního objemu se navrhuje s ohledem na předpokládanou potřebu srážkové vody (závlaha, užitková voda, splachování WC, praní), retenční objem pak s ohledem na lokalitu, na celkový srážkový úhrn, odpovídající intenzity srážek a na citlivost lokality z hlediska ohrožení přívalovým deštěm.
Obr. 3: Příklad řešení nádrží na zabezpečení požadavků HDV a současně i akumulace pro využití srážkových vod v domě
Využití srážkové vody jako vody pitné je další možnost, jak se zcela zbavit závislosti na veřejném vodovodu. Klasické řešení v současnosti používané spočívá v tom, že se přímo pod příslušné výtokové ventily nainstaluje zařízení, které zabezpečí jakost pitné vody. Doporučuje se zahrnout poddřezovou reverzní osmózu spojenou s UV lampou a mechanickou předfiltrací.
Srážkovou vodu se využít jako chladící vodu při přímém chlazení klimatizací nebo nepřímo, a to na zálivku fasád a plochých střech nebo jako vodní prostředí pro mokřady umístěné v zástavbě a určené k eliminaci teplotních ostrovů nebo ke zlepšení klimatu. S objekty veřejné zeleně obsahujícími vodní prvky se setkáváme zatím spíše v zahraničí, ale pomalu se dostávají do návrhů i u nás. Navíc jsou tyto prvky podpořeny dotacemi – viz zelené střechy nebo řešení HDV v obcích.
Obr. 4: Příklad objektu HDV v Jeruzalémě [5]
Stále se objevují a budou objevovat nová řešení na využití srážkových vod při praktických aplikacích – je to logické a v podstatě i žádané. Pokud bereme srážkovou vodu jako jeden ze zdrojů, pak co nejlepší využití zdrojů mají ve svých cílech snad všechny iniciativy posledních let – chytrá města, města budoucnosti, cirkulární ekonomika, opatření proti suchu, nízkoenergetické stavebnictví atd. Řešení máme, tak teď už jen příznivou legislativu a co nejvíce odvážlivců ochotných chovat se udržitelně – jako společnost na tom jen vyděláme.
Ing. Karel Plotěný
Od 21. září do 10. října 2023 je k vidění na volné ploše před Janáčkovým divadlem výstava dotýkající se současných globálních problémů, jako jsou znečištěná voda, pesticidy, mikroplasty, plýtvání jídlem, zástavba zemědělské plochy, těžba kovů nebo overturismus.
Číst více
3. 10. 2023
Instalací výměníku ke sprchovým koutům nejen ušetříte peníze, ale chováte se i ekologicky, snižujete produkci skleníkových plynů, a to se počítá!
Číst více
29. 9. 2023