WATEC Israel 2017

19. 10. 2017

Když jsme se jako ASIO na návštěvu Izraele chystali, tak jsme doufali, že nalezneme nové náměty, ale hlavně, že si potvrdíme nebo vyvrátíme naše mentální modely a informace, které se o recyklaci vod v Izraeli a jejím využití v zemědělství šířily …

Pravdou je, že jsme čekali něco trochu jiného, a to převážně technické informace. To hlavní, co si odnáším (za sebe) bylo úplně něco jiného, a sice to, jak stát přistupuje k problematice vody. Nouze donutila stát, aby nečekal, že za něj něco někdo udělá a začal činit – a to zcela logické a pragmatické věci ve svůj prospěch, a tedy ve prospěch svých občanů. Izrael potřebuje vodu a má ji omezené množství, takže je to strategická surovina. Tomu odpovídá i to, že voda je v Izraeli ve vlastnictví státu, a to i voda odpadní. Izrael má přístup ke 2 mořím, takže se logicky nabízí technické řešení v podobě odsolení mořské vody (dnes 60% používané vody je odsolená voda).

Další zdroje jsou dešťová voda (v Izraeli prší obdobně jako u nás, v létě ještě méně) a něco málo tvoří i podzemní voda. Na závlahy z těchto zdrojů nezbývá skoro nic a tak za zdroj (hlavně pro zemědělství) je také možno považovat i recyklaci vod (je skoro naplněn slogan o tom, že každá kapka musí být využita 2x). Zase pragmaticky vyhodnoceno – nejlevněji vyjdou úspory vody a minimalizace ztrát – ty jsou po aplikaci technologií na detekci v základní síti jen 3% a v rozvodné síti pak do 10%. Významná je recyklace odpadních vod, která má dosáhnout až 80% a její použití na závlahy – voda je rozdělena do tříd čistoty a podle toho využívána – nehygienizovaná a hygienizovaná (velká většina určená pro technické plodiny se používá nehygienizovaná po 2. stupni čištění) a to většinou nejekonomičtějším způsobem – kapkovou závlahou . Při prezentaci se nám Izraelci chlubili tím, že všechna zelenina, kterou jsme v hotelu dostali byla na 100% zavlažována recyklovanou komunální vodou. Na což jsme již preventivně reagovali malými dávkami slivovice a tím pádem ale nevíme, jestli to, že jsme neměli problémy bylo tou slivovicí nebo prostě tím, že se taková závlaha na výsledném produktu projeví přinejmenším nepozorovaně, jak tvrdí Izraelci. Zajímavý a pro mne významný byl názor přednášejících na seminářích, že léky, drogy a domácí chemie se na lidech neprojeví. Vycházím ze zkušenosti lidí pracujících se závlahami, kteří bagatelizovali i vliv závlah na zdraví těchto lidí. Naopak jako významný rizikový prvek vnímají růst rezistence bakterií proti antibiotikům, kde významnou roli hrají čistírny odpadních vod, které proces růstu rezistence významně podporují – čím větší město, tím lepší „universita“ pro bakterie a logicky by z toho měly vyplynout i vyšší nároky na hygienické zabezpečení – membrány a chlor, který upřednostňují před UV.

Co je všude, nedá se skrýt a Izraelci se tím naopak chlubí, je využití odpadních vod na závlahu zeleně a to i v těsné blízkosti okolí hotelů, kam je samozřejmostí dát tabulku s nápisem: "Vodu nepijte, není pitná“. Žádný hydrologický posudek a žádné povolení pro vypouštění do vod podzemních … Lidé, protože umí číst, pak takovou vodu prostě nepijí a opět není známo, že by jim nějaké problémy taková závlaha způsobila.

Prostě problém se řeší, jen pokud jako problém existuje, ale potom teda s odpovídající naléhavostí. Hlavním parametrem pro posouzení důležitosti a priorit je obecný zájem a předjímá se minimálně na rozdíl od nás – což je asi to další hlavní zjištění.

Významnou součástí akce byla návštěva výstavy WATEC. Předkrm před výstavou obstaral objekt HDV jehož funkci jsme ne zcela pochopili (můžete si zkusit pochopit funkci podle schématu na obrázku, s obdobným řešením jsme se setkali ještě jednou na výstavě) – podle mne, protože se voda v podzemí skladuje dlouhou dobu (od zimy) a aby se nekazila (větší teplo), tak se s ní skrápí kontinuálně podzemní biofiltr, tím se voda okysličí a udržuje se tak využitelná po celou letní sezónu. HDV trošku jinak, ale jinak velkoryse pojaté.

Na výstavě pak byla zajímavá celá řada technologií.

Domácí bioplynka – aneb řešení, jak spojit kompostovací toaletu s bioplynkou, vyrobit si kvalitní hnojivo a bioplyn, který použijete třeba na vaření. Základem je splachovací záchod, který se splachuje 1,5 litrem vody, pak se ručně obsah přečerpá do bioplynky, tam se smíchá s bioodpadem. Produktem je tekutina s hnojivými účinky, bioplyn a pak i pevná složka, které je však minimum. Řešení je určené hlavně pro rozvojové země, ale určitě by si našlo i nějakého ekopříznivce u nás.

Z dalších firem a výrobků zaujaly

MemTech a jejich speciální membrány, které se dají využít na remineralizaci odsolené vody, úpravu povrchových nebo šedých vod. I když odsolená voda se obvykle dodává bez další úpravy a jen s doporučením, že je vhodné doplňovat jinak zejména hořčík.

Aquallence – desinfekce vody na solární pohon s využitím na povrchové, závlahové, ale i  šedé vody …
ELGRESSY - Elektrochemická desinfekce vod – chladící vody, výměníky, hygienické zabezpečení.
Triple-T – extenzivní čištění s využitím stávajících zařízení – nádrží, odpařovacích nádrží.
Desinfekce kalu na tř. A – pomocí pulzů vysokého napětí, k dispozici je zařízení pro 100 tis. EO... a v případě poptávky by ho i přizpůsobili. Takové zařízení přijde na asi 8 mil. Kč, pracuje s 3% sušinou.

Vzdělávací část

Na výstavě pro nás hostitelé uspořádali dva krátké semináře o zemědělství a o odpadních vodách a představení technologie MABR, která se pomalu začíná prosazovat na trhu. Vedle MBBR je to tak další intenzivní technologie pracující s malými objemy potřebnými pro čištění a vhodná pro umístění do kontejnerů. Po výstavě jsme se ještě setkali s firmou, která dodává dálkově odečitatelné vodoměry, které známe už i u nás, ale v zajímavém provedení s vysílačem a softwarem umístěným přímo ve vodoměru.

Shrnuto ... byla tam řada zajímavých technologií po technické stránce a některé i využitelné pro nás, otázkou je, jak se nabídka protřídí po první cenové nabídce.

Historická část zájezdu

Návštěva Izraele se ale nemůže obejít bez návštěvy památek – na každém kroku, a to zejména v Jeruzalémě, se setkáváte s místy uvedenými v bibli a se zázraky. A tak jsme nedaleko Káně Galilejské ochutnali místní vína, smočili si nohy v Galilejském jezeře v místě, kde byl Petr jmenován prvním papežem a bylo mu řečeno „jdi a pas mé ovečky“, postáli u Zdi nářků a přáli si ………. (prý se nemá říkat co), modlili se Otče náš za čistou vodu v místech, kde se to stalo poprvé, dali si hamburger na místech, kde Ježíš nasytil 5000 poutníků, probudili se z autobusového spánku na místě, kde vzkřísil Lazara a symbolicky skončili své putování po Jeruzalémě v jeho údajné hrobce v na Golgotě.

V autobuse se biblické a veselé příběhy z historie střídaly za ty smutnější, přeci jen Izrael byla země, kde na každém kroku byla prolita krev … A asi všechny dostal příběh z historie o Masadě, charakterizující povahu Židů, kdy obránci spáchali hromadnou sebevraždu ve chvíli, kdy se bylo jasné, že pevnost bude po několika letém dobývání dobyta a oni by upadli do otroctví. Ani se nechce věřit, že tak významný historický objekt, z kterého je vidět Mrtvé moře jako na dlani, zůstal po několik století zapomenut v pustině. Ale i to k Izraeli patří – doby rozmachu střídají doby v útisku a úpadku. Snad žádná země nebyla tolikrát postavena a pak zase zbořena. Teď ale probíhá doba rozmachu – všude přibývají výškové budovy, nárůst obyvatel je 2% každý rok, a ač se to nezdá, tak hustota obyvatel je ve srovnání s námi trojnásobná. Prostě izraelská ekonomika je další rychle rozvíjejí se ekonomika postavená na technickém pokroku, kterou nastartovala potřeba vzdorovat vůči složitějším vnějším podmínkách – potřeba se bránit, nedostatek vody a tedy potravin .. máme se tak od nich i co učit a problematika vody je jednou z oblastí, kde jsou napřed zejména v tom, že mají praktické zkušenosti s tématy, která začínají být u nás aktuální – sucho, závlahy, potřeba recyklace, voda a zdraví…

Ing. Karel Plotěný