4. 4. 2015
No a taky jsem si myslel, že sucho je pro Českou republiku a Slovensko pojmem používaným zemědělci pro zdůvodnění požadavků na stát a pojišťovny. V podstatě jsem si ty dva dny představoval tak, že si „orazím“ posloucháním jiného, než pro nás „technologické vodohospodáře“ žhavé tématiky a přijdu při tom na nějaké nové nápady.
No a všechno bylo mírně jinak:
- začátek ve stylu katastrofických, matematickými modely (Aladin a RegGM) podpořených, scénářů podle kterých se rychle blížíme, aniž se pohybujeme, do oblastí subtropů ... dokonce už v současnosti pomalu přibývá oblastí, které lze po část roku takto charakterizovat … no a je jasné, jak říkají statistiky a modely, bude tepleji … (to jestli líp nebo hůř bude na nás);
- z pohledu bilancí se sice ukazuje, že vody spadlé ve srážkách nijak podstatně neubývá, spíše naopak, ale problém je jinde, a to v rostoucí potřebě, a také v jiném časovém rozložení. Díky rostoucí teplotě roste nadmořská výška, kdy limitující pro výnosy je množství srážek. Během následujících 50 roků vzroste tato výška cca o 150 m. Tj. až do 400 m n.m. bude výnosy plodin ovlivňovat voda (závlaha) víc než sluneční svit;
- hlavní příčina větší potřeby vody do budoucna je hlavně vyšší teplota, což se projeví hned ve dvou faktorech – prodlouží se vegetační období (zejména začne dřív jaro a rostliny v tomto období budou více evapotranspirovat) a vzroste i celková průměrná roční teplota, což bude mít za následek např. v oblasti Podunajské nížiny až dvojnásobnou potřebu vody na závlahu – pokud budeme chtít zachovat stejné výnosy. Paradoxně navýšení výnosů navýšením teploty bude o to více limitováno množstvím vody, která ale bude chybět.
První zjištění – sucho je tady a aktuální víc, než jsem si myslel
Další zajímavosti:
- zvětšuje se nerovnoměrnost srážek – jak intenzitou, tak i výskytem – prodlužují se jak období bez deště, tak i období kdy prší;
- půda ztrácí schopnost akumulovat vodu úměrně s úbytkem humusu (organických podílů), i v případě malé srážky odtečou pak z území zbytečně stotisíce kubíků vody. A úbytek organiky je prokázaný dlouhodobý trend (mizí zdroje – např. živočišná výroba).
Druhé zjištění – do budoucna bude potřebné zajistit větší akumulaci, pokud se má zabránit suchům a záplavám a pokud se mají vytvořit podmínky pro udržení výnosů.
Další katastrofické záležitosti:
Rozsáhlé plošné závlahové systémy vybudované v minulosti – např. „Závlahy pod Brnem“ jsou v troskách a asi už nenávratně minulost … Ty, které fungují, jsou postaveny na jedné straně na nadšení a na druhé straně na nejistých právních vztazích, kdy nadšenci riskují, že jimi vynakládané prostředky administrativním politickým rozhodnutím přijdou vniveč. Státní instituce sice perfektně, a stále intenzivněji, dělají lepší a lepší statistiky a řeší výzkumné projekty zaměřené na otázky vody v krajině, (spousta nadaných lidí odvádí teoretickou excelentní práci), ale dopad do praxe ve formě nějakých praktických, legislativních a finančních kroků je minimální.
Třetí zjištění – stát zatím sucho netrápí a činnost státních institucí je v tomto směru neefektivní
No a pak, aby těch vizí a katastrof nebylo moc, se jen tak mimochodem objevilo zdánlivě nezáživné a pro účastníky neaktuální téma – pro nás naopak téma aktuální. Pan Krátký z Povodí Vltavy zopakoval poněkolikáté oficiální výklad MZe k problematice závlahy odpadní vodou. Je to v podstatě strašně jednoduché, a pokud člověk nepředjímá a není zaujatý, to zní logicky:
- závlaha - je zacházení s vodou za účelem dodávky vody rostlinám v množství, které rostliny spotřebují, nedochází k vypouštění, a tedy to nemá nic společného s nakládáním s vodami,
- vypouštění odpadních vod – zacházení s vodou za účelem jejího odvedení a výsledek je odtok do vod podzemních. Voda teče plánovitě do podzemních vod a proces tedy logicky vyžaduje povolení k nakládání s vodami. Zbytek už je jen kličkování mezi paragrafy.
Tak že potěšující závěr: To, že máme unikátní KNOW HOW ohledně závlahy odpadní vodou je do budoucna velké plus, závlaha bude potřeba a odpadní vody je relativně dostatek. Není zatím mnoho firem a zařízení, která umí spolehlivě zavlažovat odpadní vodou a mají vyřešené detaily jak po stránce provozní, tak i materiální i s ohledem na naše klimatické podmínky.
Zařízení, které máme k dispozici - AS-GEOFLOW - má tak velkou šanci se prosadit na českém trhu.
Ing. Karel Plotěný
http://www.asio.cz/cz/zavlaha-odpadni-vodou-as-geoflow
Dnešní článek nás přenese do obce Dolní Morava, která úspěšně dokončila výstavbu nové čistírny odpadních vod (ČOV) využívající pokročilou technologii SBR pro zajištění efektivního čištění splaškových vod.
Číst více
14. 2. 2025
Ostrov potenciálu. Takto popisujeme a hodnotíme Kypr.
Číst více
6. 2. 2025