ČOV Kampus Albertov: vědecko-akademické centrum Univerzity Karlovy

Projekt realizace ČOV Kampus Albertov vznikl jako součást rozsáhlé investiční výstavby nového vědecko-akademického centra Univerzity Karlovy…

Máte dotaz? Potřebujete poradit?

REFERENČNÍ LIST – ČOV Kampus Albertov, Univerzita Karlova


Identifikační údaje

  • Místo realizace: ČOV Kampus Albertov, Univerzita Karlova
  • Investor: Univerzita Karlova
  • Dodavatel technologie: ASIO TECH, spol. s r.o.
  • Termín realizace: 2025
  • Kapacita: 33 m3/d


Účel realizace

Projekt realizace ČOV Kampus Albertov vznikl jako součást rozsáhlé investiční výstavby nového vědecko-akademického centra Univerzity Karlovy. Cílem bylo vytvořit technologii, která:

  • umožní bezpečné zpracování kontaminovaných laboratorních vod,
  • zajistí spolehlivou dezinfekci a neutralizaci před vypuštěním do veřejné kanalizace,
  • bude energeticky úsporná, automatizovaná a vhodná pro provoz s proměnlivým zatížením,
  • bude respektovat přísné hygienické a environmentální normy, a to jak české, tak evropské.

Stávající areál Albertova neměl před realizací žádný centralizovaný systém pro dekontaminaci rizikových odpadních vod. Voda z laboratoří byla vypouštěna do veřejné kanalizace bez předchozího ošetření, což představovalo environmentální riziko. Nová technologie tento nedostatek plně eliminuje.


Technický popis řešení

Navržený systém zajišťuje komplexní předúpravu, dezinfekci a řízený odtok odpadních vod z objektů imunologie, patologie a dalších přidružených laboratoří.

  1. Nátok a čerpací stanice
  • Odpadní vody z jednotlivých objektů jsou gravitačně přiváděny do septiku o objemu 165 m3, který je potrubně spojen s čerpací stanicí osazenou dvěma čerpadly.
  • Průtok je sledován magneticko-indukčním průtokoměrem a následně řízen přes elektro-uzávěr do technologické linky.
  1. Směšování a chemická dezinfekce
  • Klíčovým bodem technologie je statický směšovač, kde se odpadní voda mísí s dezinfekčním činidlem – chlordioxidem.
  • Ten je generován na místě v generátoru ClO₂ z chloritanu sodného a kyseliny chlorovodíkové.
  • Systém je vybaven také dávkovacím čerpadlem chlornanu jako záložním zdrojem dezinfekce a zásobní nádrží NaClO.
  • Detektor ClO₂ hlídá úniky chlordioxidu a zajišťuje bezpečný provoz.
  1. Reakční nádrž
  • Směs odpadní vody a chlordioxidu vstupuje do reakční nádrže o objemu 10 m³.
  • Doba zdržení je dimenzována tak, aby zajišťovala úplné hygienické zabezpečení vody.
  • Mobilní kontejner na kal pro uskladnění a transport odvodněného kalu
  1. Bezpečnost a odtok
  • Reakční nádrž je vybavena přepadem DN250, který chrání technologii při výpadku čerpání.
  • Savice umožňuje odtah sedimentů a kalů, které jsou dále předávány k likvidaci.
  • Záchytná vana chrání před úniky chemikálií.
  • Po dokončení procesu voda odtéká do kanalizace. Celý systém je zakryt pachotěsnými poklopy a odvětráván nad střechu provozní budovy.


Investiční náklady

Celkové investiční náklady projektu činily 2,7 mil. Kč bez DPH.


Současný stav ČOV – přínosy realizace

Po uvedení nové technologie do provozu došlo k zásadnímu zlepšení bezpečnosti a udržitelnosti provozu laboratorního kampusu.

Provozní a technologické přínosy:

  • Bezpečné zpracování odpadních vod s proměnlivým zatížením a vysokým mikrobiálním rizikem.
  • Plná automatizace technologie – provozní čidla a průtokoměry umožňují řízení procesu bez potřeby neustálé obsluhy.
  • Vysoká účinnost dezinfekce, dosažená kombinací generátoru ClO₂ a optimalizovaného směšování.
  • Možnost záložního režimu s dávkováním NaClO v případě poruchy generátoru.

Ekologické a energetické výhody:

  • Snížení spotřeby dezinfekčních činidel díky přesnému řízení dávkování a real-time monitoringu.
  • Nízká energetická náročnost systému – provozní režim čerpání a dávkování je optimalizován dle aktuálního zatížení.
  • Minimalizace chemické zátěže prostředí, protože chlordioxid zanechává méně nežádoucích vedlejších produktů než klasický chlor.

ČOV Kampus Albertov představuje příklad efektivního řešení dekontaminace laboratorních odpadních vod s využitím pokročilých chemicko-technologických metod. Realizace výrazně zvýšila ekologickou bezpečnost, snížila provozní náklady a vytvořila předpoklady pro další rozvoj univerzitního výzkumu bez kompromisů v oblasti hygieny a životního prostředí.