Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění

12. 6. 2023

Čistírny odpadních vod (ČOV)

Čistírny odpadních vod

Vegetační čistírny odpadních vod - kořenovky

Snahou pořadatelů je vytvořit prostředí, ve kterém se budou diskutovat současné problémy, letos se podařilo tento úmysl naplnit, a to i díky netradičním prvkům, jako je workshop a exkurze na dlouhodobě fungující vegetační obecní čistírnu.

Příspěvek Nová evropská legislativa a její dopady na ČR (Plotěný) se zabýval dvěma evropskými směrnicemi - připravovanou směrnicí k městským vodám, a směrnicí o využití recyklovaných komunálních vod, která vstupuje v těchto dnech v platnost. Z prezentací o směrnici na městské vody, které na různých fórech zazněly,  se zdálo, že  legislativa kolem IAS (individuální čistírny) se musí zpřísnit, neboť tvoří podstatnou část znečištění. Po podrobnějším prostudování dokumentu je nutno konstatovat, že tvůrci směrnice zavádí reálnější pohled na IAS, a pokud tento pohled bude akceptovat i naše legislativa, tak by se realizace sanitace venkova mohla pohnout dobrým směrem (pokud za správný směr považujeme udržitelné chování). Z návrhu vyplývá, že řídce osídlené oblasti do 10 EO/ha není nutné brát jako aglomerace a lze k nim přistoupit individuálně, a s ohledem na samočistící procesy (v našich podmínkách to budou obce i o velikosti 200 EO). Dalším cílem je, aby požadavky na domovní čistírny byly obdobné jako na větší čistírny (u nás by to znamenalo snížení nároků), dále aby se zavedla evidence IAS pro lepší kontrolu (což je něco, co se skupina ČAO dlouhodobě snaží prosadit), protože nedostatek kapacit úřadů je důvodem k tomu, že velká část není pod kontrolou a kazí  domovním čistírnám jméno. Pokud budeme opravdu chtít zavést reálný systém kontroly, jak to EU požaduje, tak se ukáže jako potřebná účast třetích osob (podobně jako technická u aut, nebo revize u kotlů). Doufejme, že naši legislativci se ke směrnici (té části týkající se decentrálu a malých aglomerací, které se naší skupiny týkají) zachovají lépe, než ke směrnic EU č. 2020/741, která řeší recyklaci komunálních vod a jejich využití nejen na závlahy. Tu jsme bohužel jako Česká republika jako nepotřebnou odmítli – podle MZe u nás sucho nepotřebujeme řešit úsporami ve spotřebě a recyklací.

V prezentaci Nové požiadavky na ČOV do 50 EO na Slovensku (Bodík) byla uvedena současná a výhledová situace ve Slovenské republice. Aktuálně je bez kanalizace a ČOV 1,6 mil. obyvatel, z toho 820 tis.v kategorii do 1000 EO. Úřady často podporují žumpy před domovními čistírnami odpadních vod, neexistuje seriózní evidence malých ČOV do 50 EO. Ze srovnání odtokových požadavků na ČOV do 2000 EO v zemích střední a východní Evropy vyplývá, že některé země mají poměrně benevolentní požadavky, jiné zase nereálně přísné. Legislativa Slovenska pro malé ČOV (do 50 EO) se s malými rozdíly podobá té české (5 kategorií DČOV).

O telemetrickém sledování a kontrole obecních soustav domovních ČOV informoval další příspěvek (Tomšů). Obecní soustavy DČOV jsou povolovány od roku 2016. Hlavní výhodou je centrální monitoring, kdy mohou buď ČOV posílat SMS na server, nebo mají senzory, které jsou napojeny na řídící jednotku (možnost napojit i chytrý vodoměr). Společnost Satturn realizovala centrální monitoring již pro 21 obcí (1070 DČOV). Přenášené informace jsou zejména motohodiny dmychadla, otevření čistírny a informace z kalové sondy, která měří sedimentační vlastnosti kalu a zaznamenává každý den objem kalu po 30minutové sedimentaci. Servis a provoz čistíren je monitorován nepřetržitě, on-line, a přístup k údajům může mít i státní správa. Provozní poplatek vychází cca na 500Kč/1 DČOV/1 měsíc. Na tyto soustavy DČOV je poskytována dotace od SFŽP ve výši až 150 000Kč na jednu DČOV. Posluchači byli seznámeni i s budoucí vizí úspory 45 % pitné vody díky využití přečištěné a dešťové vody.

Zkušenosti s využitím odpadní vody pro více zeleně ve městech představil další přednášející (Šperling). Využití odpadní vody pro zálivku okrasné zeleně má veliké výhody v tom, že teče stále a všude, a může tak nahradit vodu dešťovou, využijeme jí v místě vzniku, snížíme množství čištěné odpadní vody, snížíme spotřebu pitné vody, ochladíme město výparem. Systémy, které toto umožňují, jsou mokřadní střechy, mokřadní fasády, mokřadní záhony. V odpoledním příspěvku se autor věnoval praktické ukázce, kdy se u penzionu (5 až 50 EO) nahradila nefunkční domovní ČOV kořenovou čistírnou, která se mnohem lépe vyrovná s nerovnoměrným nátokem odpadních vod. Popis kořenové ČOV - šesti komorový septik, dva vertikální filtry (nezatopený a zatopený), odtok do rybníka.

Odstraňování anionaktivních tenzidů z odpadních vod (Pištěková, Šálek) je téma související s recyklací a využitím např. šedých vod na závlahu. Jak v laboratorních podmínkách, tak i na poloprovozním polygonu a v reálném provozu se ukazuje, že anionaktivní tenzidy nejsou v obvyklých koncentracích nějakým nebezpečným polutantem, že se velmi dobře váží na prostředí (písčité i hlinitopísčité), a že dochází k jejich podstatnému odbourávání (účinnost zpravidla kolem 90%). Totéž můžeme sledovat i u biologických nádržích, kde dojde k obdobnému efektu po několika dnech zdržení. Paradoxní se zdá to, že u aerovaných nádrží je redukce menší.

Nejlepší vodohospodářská stavba roku 2022 - přírodní čistírna v obci Hlína (Kriška). Toto ocenění získala nově postavená přírodní ČOV v obci nedaleko Brna pro 320 EO. V obci je tlaková a gravitační kanalizace, dvě čerpací stanice. Díky svažitému terénu může čistírna pracovat zcela bez elektrické energie (energie ze solárního panelu se využívá na sledování srážení fosforu, které není povinné). Uspořádání ČOV tvoří jemné česle (následné rozdělení na 3 toky), anaerobní separátor (doba zdržení 10 dní), vertikální filtr 1. stupně (hrubší frakce - 2,5 mm), vertikální filtr 2. stupně (jemnější frakce). Toto uspořádání umožňuje odstranění nejen N_amon, ale i N_celk. Aktuální denní průtok je 10 m³/den, počítá se postupným zvýšením na 30 m³/den, pulzní napouštění umožňuje průtok až 60 l/s. Ani tato stavba se neobešla bez komplikací, jako bylo nevhodné načasování zahájení výstavby (zima) a kalkulované vícepráce od stavební firmy. Na druhé straně má ambice se stát vlajkovou lodí, která by mohla změnit pohled vodoprávních úřadů a povodí na používání extenzivních čistíren.

Kam s kalem z domovních čistíren se zabýval příspěvek paní Matějů. Novela zákona o odpadech, která vejde v platnost od 1.7.2023 (284/2021), se nebude týkat nakládání s kaly, byly zde ale upraveny a doplněny definice kalu a upraveného kalu. Uvádí se, že upraveným kalem je kal, který splňuje mikrobiologická kritéria stanovená vyhláškou ministerstva. Vyhláška 273/2021 Sb. je v platné verzi od 1.1.2023 (445/2022 Sb.) velice benevolentní v oblasti požadavků na mikrobiologické ukazatele při použití kalů na zemědělské půdě, kde byl stanoven limit 10⁶ KTJ/g sušiny pro enterokoky a koliformní bakterie po kategorii II. (nejasnost v rozdělení na kategorie I. a II.). Tyto parametry je schopen splnit i neupravený aktivovaný kal (testován kal z 12 domovních ČOV). Obavy plynou především z antimikrobiální rezistence (AMR), která se vlivem reziduí antibiotik spolu s neantibiotickými léčivy a těžkými kovy obsaženými v kalech může značně rozšířit (každoročně roste počet úmrtí na AMR). Pro snížení rizika šíření AMR by měly být kaly z ČOV podrobeny kompostování, vápnění, termické hydrolýze nebo sušení. Jak tedy nakládat s kalem z domovních ČOV? Dle vyhlášky platí povinnost odvozu na větší ČOV, kaly ale zároveň splňují parametry pro upravený kal a můžou se tedy použít na zemědělskou půdu. Vzhledem k rostoucím AMR je žádoucí před aplikací na půdu kal kompostovat nebo vápnit.

Nové pohledy na sanitaci venkova (Plotěný) byla přednáška, která uvedla závěrečný workshop. Přednáška poukázala na to, že představy o sanitaci malých obcí jsou často nereálné. V globále, při plánovaných investicích kolem 5 miliard ročně do řešení odkanalizování v ČR, nevyřešíme malé obce ani za 50 roků (pokud bychom je měli řešit centrálně). Nerealistické řešení je příčinou zbytečně vynaložených nákladů na projekty, které se nikdy neuskuteční (i statisícové škody pro obce) a miliardových nákladů, které jsou vynaloženy bez efektu na změnu kvality vody v toku. Z praxe jsou známy případy řešení obcí, kde náklady na 1EO tvoří 270 tis. Kč/EO, což je náklad, který by umožnil v jiném zvoleném případě realizovat sanitaci pro 10 EO. Zajímavý je i údaj, kolik by musela vydat ČR (občané v obcích od 1 do 2 tis. EO) na pokrytí nákladů vyplývajících z návrhu ve směrnici o městských vodách. Při nákladech např. 150 tis. Kč/EO a skoro milionu lidí v této kategorii, by to bylo více než 100 miliard!  Při řešení sanitace venkova byla zmíněna potřeba vhodně zpracovaných plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a jejich posuzování z hlediska udržitelnosti (ekonomické, ekologické, sociální hledisko), nově včetně posuzování odolnosti (blackout, válka, povodně, sucho).

V rámci diskuse byla také řešena problematika harmonizace/platnosti  normy 12566-3, která může působit potíže při povolování/ohlašování ČOV na vodoprávních úřadech. Na stránkách CzWA bude vyvěšeno stanovisko UNMZ.

WORKSHOP

V rámci workshopu byla řešena sanitace obce o 250 obyvatelích, obce, která byla soustředěna kolem malého toku a umožňovala tak jak centrální, tak i decentrální řešení. Do finálního posuzování se dostala dvě nejudržitelnější řešení – jedno jako skupina domovních čistíren s telemetrií a druhé jako centrální vegetační ČOV (v dnešní době by asi byla v praxi tendence prosadit variantu s jednou centrální aktivační ČOV). Dopady na obyvatele viz ukazatele udržitelnosti by byly zhruba stejné – stočné by se lišilo ve stovkách korun za rok, a tak by při hlasování v zastupitelstvu rozhodoval subjektivní pohled (daný obecným povědomím) tedy akceptovatelnost a pak odolnost vůči vnějším vlivům – což jsou obecně nové parametry, které by měly být součástí rozhodovacího procesu. Na prvním místě byl samozřejmě dopad sociální, a ten byl zhruba stejný.  Zajímavé bylo, že i u tak malé obce by se podařilo uvedenými řešeními dostat se stočným pod třicet korun.

Cílem druhého workshopu bylo hledání slabých míst vodohospodářského řešení lokality Chytré Líchy, a to jak z pohledu legislativního, tak i z dalších hledisek jako je provozování, akceptace obyvatelstvem atd. Cílem projektu (zkráceně) je úspora 50% objemu pitné vody použití podzemní vody jako užitkové a to prostřednictví veřejného vodovodu, zachycení srážkových vod na lokalitě a případně i recyklace šedých vod s využitím přírodního čištění a následného zasáknutí v místě, čímž by dopad odběru užitkové vody na množství podzemních vod na lokalitě byl minimální.  Jako možné místo střetu zájmů byla shledána akceptace zasakování vyčištěných šedých vod na lokalitě a možnost ovlivnění kvality odběrů podzemních vod v okolí. Kladné bylo hodnocení odolnosti zásobování vodou díky využití místního zdroje užitkové vody. Očekávané problémy v projednávání – stanovisko k zasakování recyklovaných vod, využití užitkové vody na jiné účely než splachování a závlaha. Jako neprůchodné se jeví její využití na osobní hygienu.

Druhý den proběhla exkurze na kořenovou čistírnu ve Velké Jesenici. Tato ČOV byla postavena v roce 1998 (550 EO), následně v roce 2015 provedena její úprava (750 EO), aby splnila požadavek na odstranění amoniakálního dusíku – doplněn vertikální a denitrifikační filtr na odtoku. Celý areál ČOV se rozkládá na ploše 7800 m². Provedl nás starosta obce, která si ČOV sama provozuje. Celkové provozní náklady na čistírnu činí 150 000Kč/rok, 17 Kč/1 m³ odpadní vody (s odpisy). Vodné a stočné činí celkem 70 Kč. Obsluha ČOV obnáší čištění štěrbinové usazovací nádrže, čištění česlí a lapáku tuku, sekání trávy. Starosta si chválí jednoduchost obsluhy, odolnost vůči balastním vodám a estetickou hodnotu. S přehledem jsou plněny všechny požadované limity.

Pořadatelé děkují všem účastníkům semináře a těšíme se opět za rok na setkání.

Za OS ČAO
Karel Plotěný, Věra Štiková