Pokud si člověk chce spočítat svoji uhlíkovou stopu, ať už čistírny odpadních vod, nebo čehokoliv jiného, nástroj k jejímu spočítání se dá najít na stránkách IWA https://climatesmartwater.org/ecam/ . „Prográmek“ poskytuje možnosti posouzení (srovnání) široké řady řešení, od vyvážení jímek až po klasickou centrální ČOV. Dokonce se dají namodelovat i suché záchody a bezvodé pisoáry. Z programu je také vidět, kolik možností se nám nabízí pro řešení konkrétní lokality. Cenné je to, že když si s nástrojem budeme chvíli hrát, tak získáme cit pro to, co má na uhlíkovou stopu podstatný vliv. Díky tomu se budeme schopni bránit manipulacím, nebo naopak manipulovat a hlavně např. při projektování navrhovat řešení (někdy detaily), které uhlíkovou stopu zohlední – velikost jímek, čištění vzduchu na čerpacích stanicích, zdržení v potrubí, typ předčištění.

Je pravdou, že někdy to trvá, než člověk pochopí, co tím kterým odkazem programátor myslel. Například vyvážení jímek musí hledat pod vyvážením septiků atd. Možná by pomohlo mít český překlad včetně vysvětlivek. Dále je pravdou, že zde není (nebo jsme ji nenašli) uhlíková stopa ze staveb (obvykle je ale vzhledem k dlouhé životnosti menší než z provozu, nicméně vliv má) a strojních zařízení. Podstatné také je, jak moc se budeme snažit zohlednit i úniky metanu cestou na čistírnu a při případném meziskladování.

Na semináři v Litomyšli vybrali pořadatelé (YWP) případ (obec s 1900 EO s vyvážením jímek do vzdálenosti 17 km), na jehož řešení bylo krásně vidět hned několik závislostí. Třeba to, jak podstatná je organizace přepravy (pokud by jezdily fekály plné, pak šedá část prostředního sloupce se dá redukovat až na pětinu). Nebo to, že samotná biologická čistírna odpadních vod vyprodukuje v tomto případě svými aerobními procesy ve srovnání s dopravou a úniky metanu malou stopu (sloupeček vpravo). To podstatné je, že vidíme jak změny a stopa spolu souvisí – např. co se stane, když zkrátíme dopravní vzdálenost nebo změníme typ čistírny a její uspořádání.

Paradoxně nejmenší stopu by mělo řešení, kdybychom vodu vypustili bez čištění do terénu, což ve velkém měřítku způsobí jiný ekologický problém. Při počítání uhlíkové stopy je proto důležité si uvědomit, že uhlíková stopa je jedním z enviromentálních parametrů. Udržitelnost jako celek má ještě i sociální, ekonomické a případně další parametry. Rozhodující je zohlednění všech, a to tak, aby byly v rovnováze a reálně dosažitelné. Na co jsou nereálné nebo ekonomicky neefektivní požadavky... No a o úroveň výš je, pokud bychom posouzení udržitelnosti pojali jako posouzená LCA živin, tj. od pěstování plodin, přes jejich požití až po vrácení na pole tak, aby mělo původní stav.

 Ing. Karel Plotěný