O suchu, rybách a systémových rozhodnutích v praxi

Datum: 11.6.2019
Stavil se za mnou známý, který je hospodářem u rybářů hospodařících na nedalekém rybníku a poplakal si, jak jim loni v létě uhynulo skoro 50 tun ryb.

Čímž mne samozřejmě zaujal, a tak jsme dali kávu a začali se bavit trochu hlouběji o tom proč. Zajímavé je, že to bylo stejné, jako s leteckými katastrofami, obvykle se posčítá více příčin, no a ty hlavní jsou nakonec lidé a v podstatě to, že se nechovají tak, jak by se chovat mohli (měli, museli?).

Obr. 1 Ponětovický rybník

Loňské sucho způsobilo, že v potoce, který do rybníka ústí, teklo nebo spíše neteklo nic a rybník měl „správně“ podle manipulačního řádu udržovat v toku pod ním průtok 10 l/s. I přes to, že asi odtékalo méně, tak spolu s odparem z rybníka ubývalo denně 500 m3/den a následek byl, že hladina v něm klesla skoro o 2 m. Pak už bylo jen otázkou času, kdy teplota a nedostatek kyslíku dokonají zkázu (večer se zdálo ještě všechno OK, ale ráno už nebylo co zachraňovat).

Obr. 2 Pohled na rybník po osudné noci

Dokonce to bylo i v televizi, jak rybáři pláčou při tom, jak „loví“ velké ryby a ty jsou odváženy na kafilérku. Emoce jsou samozřejmě hnacím motorem při zjišťování toho, proč se tak stalo. Protože nic není samo sebou, není a nebylo těžké zjistit, že ta trocha vody, co v potoce téct mohla (odhadem 3-5 l/s ?) skončila v těch osudných dnech na závlaze zahradnictví. Možná ale, že ani to by nepomohlo.

Nebudu se pitvat do detailu v dalších věcech jako jsou správní řízení ve věci povolování nakládáni s vodami, ale zaměřím se jen na věcnou stránku. Jestliže je dnes možné, aby se stalo, že v potoku teče po několik dnů i méně než 5 l/s, pak je nutné reálně s vodou hospodařit, ne jen jako. Připomnělo mi to Austrálii, kde je normální si koupit vodu z toku, když tam je a skladovat ji na dobu, kdy tam není a pak ji použít, když je voda potřebná na závlahu.

U nás se zázraky dějí, my stále ještě zvládneme to, aby si z potoka, ve kterém může téct i 5 l/s, odebíral zahradník 7 l/s a z rybníka by pak mělo ještě odtékat 10 l/s – prostě umíme zaparkovat pětimetrové auto ve čtyřmetrové garáži, jen to pak neudýchají ryby. A aby zatím nebyla jako obvykle nějaká systémová příčina (např. porušení zásad udržitelnosti) – vedle rybníka (i zahradnictví) je v kanalizačním sběrači vedena odpadní voda od cca 10 tisíc lidí (100 m3/den), která se pak čerpá z území pryč na vzdálenou čistírnu odpadních vod. Těch sto kubíků denně by už asi stačilo na zabezpečení minimálního průtoku a doplňování toho, co se odpaří v rybníce nebo na závlahu v tom zahradnictví.

Ale legislativně to zatím také vypadá tak, že si vyčištěnou odpadní vodu na závlahu (např. toho zahradnictví) nepustíme – alespoň ministerstvo zemědělství je zatím zásadně proti závlaze, i když ve většině zemí Evropy už je závlaha použitou hygienizovanou vodou v takových případech standard.

Neměli bychom se z takových případů alespoň poučit? Neopakuje se náhodou obdobná situace ještě v dalších lokalitách na Moravě, a to minimálně v desítkách případů? Neplánujeme obdobná řešení odkanalizování území v PRVK, která se právě v současnosti zpracovávají? Bude v příštích letech pršet víc, nebo budeme zase lovit leklé ryby? Budeme dál ignorovat zákonitosti udržitelnosti?

Obr. 3 „Sběr“ trofejních ryb u hráze rybníka

Závěr – legislativci a správci toků to nakonec určitě papírově zvládnou, budou se snažit neudělat chybu ve správním řízení a v praxi to už nějak dopadne – třeba bude pršet. A když ne, tak zase zavládne právo silnějšího (prvního po proudu) u vody, a než se něco stihne „správně“ udělat, tak už zase v potoce poteče trochu vody. Možná to zase ryby neudýchají, možná i někteří rybáři, lovit podruhé tuny leklých ryb by už bylo i na ty otrlejší dost. Ale je to nutné opakovat chyby a nepoučit se? Nebo to dokonce dopadne tak, že někoho napadne, že ta chyba je v rybníce samotném, protože odpařuje vodu, a tak je potřebné ho zrušit? No a ty stromy u zahradníka? Neškodí tím, že odpařují vodu? Nedá se hledat řešení, kdy budou uspokojeni všichni a ještě při tom uděláme něco málo pro adaptaci na změnu klimatu?

 

Možná ještě lépe a podrobněji je to popsáno na:

https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=430727380807704&id=229617724252005

Ing. Karel Plotěný

 

Kontakty

ASIO TECH, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: 9nwzka6

ASIO NEW, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: z9g8vaw

tel.: 548 428 111
e-mail: asio@asio.cz
 


Chcete dostávat informace z oboru, pozvánky na akce, novinky a důležité informace? Přihlašte se!

required

required

required