12. 5. 2018, Karel
Dobrý den, prosím o info, kdy použít ultrafiltrační jednotku s deskovými membránami AS-SiCLARO a kdy AS-GW/AQUALOOP s mikrofiltračními vláknitými membránami? ... viz http://www.asio.cz/cz/sede-vody
12. 5. 2018
a. Co se týká velikostí pórů a jejich vlivu výsledek čištění Ultrafiltrace je samozřejmě účinnější než mikrofiltrace, především co se týká mikrobiálního znečištění – ultrafiltrací je možné zajistit stoprocentně hygienizaci. Na druhé straně kombinací mikrofiltrace (kde výsledek díky filtračnímu koláči na membráně není o moc horší) + UV se dosáhne stejného účinku. Z hlediska aparátů - pokud se použije mikrofiltrace pro veřejnou budovu, tak je tak jako tak nutné dát další hygienizační stupeň a to UV nebo chlor... (ve výsledku je pak co se týká aparátů obdobné vybavení). Co se týká Fluxu – zdálo by se, že mikrofiltrace bude mít podstatně vyšší flux, ale opět to není jednoznačné (záleží i na použitém materiálu) a rozdíl je opět díky tomu shluku vloček u otvoru minimální. Dokonce když jsem byl na prvním školení na membrány v Německu, tak profesor Dohnan tvrdil, že menší póry jsou lepší, že se pomaleji zanášejí a to proto, že vločky do otvoru nezapadnou…
b. Naopak podstatný pro rozhodování je způsob regenerace – AS-GW/AQUALOOP (mikrofiltrace) se dá regenerovat uživatelem a na místě, proto je vhodnější pro rodinné domy. Pro větší zdroje (obvykle je tam obsluha) možnost regenerace na místě není až tak podstatná (moduly se po zanešení vymění a regenerují externě).
Co se týká komunálních vod – je pravdou, že obvykle se používají deskové membrány – důvodem jsou delší intervaly mezi regenerací a menší provozní rizika z hlediska zanesení mezer mezi deskami. Rozdíl v odstranění NL je minimální (jednotky miligramů). Samotné membrány mají vliv na odstranění rozpuštěných organických látek ale minimální – rozhodující je dobře fungující biologie (v případě kolapsu biologie i velice rychle zkolabuje membrána), platí to, že čím větší stáří kalu tím delší interval mezi regenerací. V případě nasazení ultrafiltračních membrán na šedé vody, je tak opět nejdůležitější je stáří kalu (a to je obvykle vysoké). Tím, že pak kalu minimálně, tak pak není problém použít i vláknové mikrofiltrační membrány v obalu…
Závěr zjednodušeně: Na šedé vody v RD nebo tam kde je vod málo – používáme AS-GW/AQUALOOP - hlavní důvod je možnost regenerace membrán na místě… a dodávka typizovaného setu a tedy cena. Na komunální vody a tam, kde je flux vyšší (obvykle větší objekty) – používáme deskové membrány – nemají problém při větších koncentracích a obvykle u veřejných budov není problém je regenerovat dodavatelsky a tedy profesionálněji. Tam už má smysl i individuálně řešení – individuální velikost akumulace, čerpadla, rozváděč atd. Jinak při individuálním posuzování je nutno zvážit hned několik rozhodovacích parametrů – koncentraci kalu, stáří kalu, způsob regenerace s ohledem na možnosti obsluhy, požadavek na hygieničnost, potřebu akumulace, výkon filtrace, a to jak bude vypadat celková sestava…
