V Izraeli jsem byl a dokonce jsme byli i v jámě lvové – v jejich výzkumném ústavu pro půdy, který má se závlahami cca 30leté zkušenosti a svůj vlastní názor na technická řešení.

V Česku jsme pořád na to, co Izraelci v praxi již prozkoumali, v některých ohledech až přehnaně „předběžně opatrní“ a naopak v některých ohledech to, co vnímají jako reálná rizika a konkrétně proti nim dělají opatření, zatím jako problém nevnímáme nebo vnímat nechceme, protože se nám to nehodí.

Bohužel – osvěta se nekonala. Snad jen dvě přednášky byly z pohledu účelu akce přínosné – Vladimír Smrž z MŽP informoval o úmyslech České republiky z hlediska adaptace na změnu klimatu a pak pan Joshua Yeres zmínil to, jak Izrael pokrývá svou potřebu vody. Mluvil o tom, jakým způsobem navyšují množství podzemních vod, čímž brání vnikání mořské vody do vod podzemních a navyšují tak i možnosti odběru podzemních vod, kterých je nedostatek. Zaznělo i to, že na závlahu se v Izraeli využívá až z 87 % voda recyklovaná po biologickém čištění – nejčastěji po druhém stupni čištění a následně hygienicky zabezpečená. Bohužel chyběly další podrobnosti a zkušenosti. Z hlediska strategického (částečně i pro nás) byl zajímavý graf, který ukazoval, kam se bude politika ohledně užívání vody vyvíjet.

Další přednášky byly více, či méně zajímavé (např. přednáška pana Kožnárka i skvěle připravená), ale z hlediska očekávání proklamované tématiky mne zklamaly.

Ing. Karel Plotěný