18. 12. 2019
V prezenčce pak bylo vidět, že zájem je především z ministerstev a dalších centrálních institucí. Že bychom začali s udržitelností od hlavy?
Hlavním přednášejícím byl Jeffrey Sachs, který je známý svými knihami o udržitelnosti. Studoval ekonomii na prestižní Harvardské univerzitě, kde také získal titul profesora, je profesorem na Kolumbijské univerzitě a působil jako poradce např. polské vlády. Ve svém příspěvku nás Čechy napřed pochválil za změny a snahy o udržitelný rozvoj v nejrůznějších kategoriích (chudoba, rovnoprávnost), ale pak naopak zmínil, že Česko dělá málo v boji proti klimatickým změnám .
Podle něj se o klimatické politice EU bude rozhodovat ve státech, které se nyní spoléhají po energetické stránce na spalování uhlí při výrobě elektrické energie, jako je i Česká republika.
Sachs s jistou mírou nadsázky dodal, že „budoucnost světa se rozhodne v Praze“. Podle něj je totiž způsob, jakým EU přejde do doby bez uhlí a dalších fosilních paliv, zcela zásadní. A zásadní bude i postoj východoevropských států (např. Polska), mezi které patří i ČR. Vyjádřil také přesvědčení, že ostatní země světa, především ty v Asii, se v případě evropského vůdcovství v boji proti snižování emisí připojí. Získání Číny, Indie, Afriky či Latinské Ameriky ke spolupráci při dekarbonizaci ekonomik označil za klíčové z hlediska boje proti klimatické změně. Jejich podíl je ještě vyšší než Evropy.
Klimatické změny
To, že teplota roste, je zřejmé z jejího sledování. Jako hlavní opatření vidí dekarbonizaci formou snížení emisí (a to nejen CO2, ale i metanu atd.) a jako hlavní problém vidí v tom, aby se cíl – dekarbonizace do roku 2050 naplnil. Což představuje nelehký úkol – prosadit zásadní změnu.
Jednak to předpokládá změny v chování lidí a pak hlavně systémové změny v chování společnosti. Chod ovlivňují velcí hráči a ti si pod sebou neuříznou větev jen tak (nutná změna politiky, ale vliv velkých hráčů na marketing a politiky je značný). Změny v chování lidí jsou cenné, avšak nedostatečné. Problém je motivace a motivovat se snížením nebezpečí v budoucnu je těžké. Jednodušší a přirozené je bojovat proti změnám, které chtějí změnu chování a vyšší energetický výdaj (v podstatě je zákonité, dokud to jde, žít na úkor budoucna a zdůvodňovat proč něco nejde) – tj. zatím je tedy i praktická politika nastavena proti změnám. Navenek tedy oficiální vedení společnosti sice udržitelnost v otázce klimatu proklamuje, je dokonce podporován třeba i výzkum, ale v reálu, který klima ovlivňuje, se děje minimum (nebo změny probíhají příliš pomalu). Stále ještě přibývá dopravních prostředků, lidí, rozšiřuje se těžba uhlí a ropy, nemění se způsob stravování…
Změna systému se obvykle děje přes legislativu (parlament) a zrovna tam dochází k minimálním změnám. Přímý vliv obchodu na politiky (lobismus) a (ne)schopnost politiků, nebo spíše neochota prosadit klimatická opatření na úkor sociálna nebo ekonomických opatření, je zřejmá. V podstatě se jedná o střetnutí etiky s ekonomikou v době, kdy naléhavost je hypotetická (i když statisticky dokazatelná a zřejmá) – svou roli tak sehrají emoce (otázkou je jakou).
Obr.: Růst teploty, růst skleníkových plynů a plán na jejich minimalizaci (dekarbonizaci).
Sándor Kerekes z Korvínovi univerzity v Budapešti pokračoval v podstatě shrnutím hrozeb, které nás čekají – vyčerpání zásob, nárůst populace atd. Pak upozornil na několik zákonitostí – s rostoucí komplexností roste nejistota (nutno se proto líp naučit řešit věci komplexně) a přibývá neznámých při rozhodování, vzdělání je zaměřeno jen na to, co známe. Mohou se objevit „černé labutě“ – podstatné jevy, které jsme nebyli schopni předpovědět. Mimo ukázání dalších závislostí (rychlost rozvoje je nepřímo úměrná počtu lidí) a paradoxů (největší přínos robotů do budoucna vidí v Řecku nebo Jižní Africe a naopak nejmenší v USA) upozornil ještě na to, že štěstí neroste automaticky se spotřebou – tj. že je i přirozená bariéra proto, aby se nezvyšovala spotřeba za každou cenu.
V dalších přednáškách pak bylo ukázáno, že technický rozvoj, tedy technologie mohou přispívat k udržitelnosti – např. sdílené informace šetří náklady na dopravu nebo podstatně mohou podpořit fyzické aktivity – např. aplikace určující rostliny umocní radost z pohybu a zároveň pomohou získat informace pro přehled o změnách biodiversity.
Můj závěr – Svět se dál bude technologicky rozvíjet, avšak s rostoucím dosahem toho, co je objevováno, musí růst i odpovědnost za to, aby byl vývoj udržitelný. No a k tomu musí ještě být řešeno to, že se tak nechováme dnes, tj. snažit se napravit následky naší nerozvážnosti v minulosti. K čemuž nám paradoxně může zase pomoct technologický rozvoj, ale směřující k udržitelnosti.
Ing. Karel Plotěný
Spousta vynálezů, kterými se jako lidi pyšníme, už byla přírodou dávno vynalezena, a o tom, že si to začínáme uvědomovat svědčí to, že exponenciálně roste počet přihlášek vynálezů, které jsou inspirovány přírodou.
Číst více
28. 3. 2023
Navštívili jsme Prahu, abychom si prohlédli naše nedávné instalace chytrých stromů AS-POUSTR.
Číst více
24. 3. 2023