Obnova vodohospodářské infrastruktury – konference v Brně

Aktuální je například i debata o stanovení výše vodného a stočného. Je tragédií, že až tady si řada obcí uvědomí, do jaké se dostala situace, když řešila kanalizaci neudržitelným způsobem (příliš velkoryse). Nářky o tom, že odvětví je podfinancované jen souvisí s tím, že bylo nevhodným způsobem investováno a že byly realizovány akce, které na sebe nevydělají. No a co je nejhorší, že jsme se pořád ještě nepoučili, a i v nových plánech na rozvoj vodovodů a kanalizací tato řešení znovu jsou (obec 400 obyvatel je řešena centrálně za 70 mil. Kč). Chvályhodné je, že SFŽP vypracoval program, který umí posoudit udržitelnost a již předem by tak měly být eliminovány nereálné projekty (škoda, že na jejich vyprojektování již obce vydaly milióny korun).

Řada příspěvků se dotkla i sucha – bylo zajímavé, jak vidí sucho pracovníci povodí a MZe. Z jejich příspěvků mohl posluchač nabýt dojmu, že už je vše marnost nad marnost, a že jediné, co je možné dělat, je postavit nádrže na zachycení vod v zimě a zaokruhovat vodovodní síť. A pak i to, že recyklovat, zavlažovat nebo ozeleňovat města s využitím recyklované vody je zbytečné. Chápu pak JmK, který ve své strategii k suchu používá stejnou argumentaci – dokonce se tam mluví o tom, že betonová plocha je méně ohřátá než trávník… nebo, že využití srážkových vod je nepodporované.

Bohužel revolučně stále ještě vyznívají příspěvky o tom, že je potřebné ve městech podpořit zelenomodrou infrastrukturu (ozelenit města a zabezpečit dostatek vody pro zeleň), na vesnici se chovat udržitelně (co nejvíce vody nechat na lokalitě, včetně vyčištěných vod a dešťových vod) nebo že pokud nechceme na jižní Moravě poušť se zelenými ostrůvky kolem kapkové závlahy, že je potřebné víc vody zrecyklovat.

Ing. Karel Plotěný