Fotokatalytická oxidace a ionizace - technologie k odstranění zápachu

11. 10. 2012

Fotokatalytické odstraňování zápachu

Tento proces je kombinací fotooxidace založené na působení UV záření a katalytické oxidace. Používá se především v prostředí, které je zatíženo velkým množstvím těžko rozložitelných (oxidovatelných) zapáchajících a organických látek.

Kontaminovaný vzduch je přiváděn do tunelu, kde UV záření způsobuje chemickou reakci. Organické látky se rozkládají, neboť jsou generovány částice kyslíku, ozonu a dalších oxidujících iontů.UV záření podporuje tento proces tím, že navíc rozbíjí molekuly rozkládaných látek. Tento proces umožňuje zoxidovat látky jako jsou hydrogensulfidy, amoniak, merkaptan atd. a odstranit tak zápach. K oxidaci stačí poměrně krátké doby zdržení. Náplň je tvořena speciálním katalyzátorem, který musí odpovídat obsahu škodlivin ve vzduchu. Katalyzátor není sorbent, a tak nedochází k sorpci na jeho povrchu.

Ionizace – odstranění zápachu tzv. aktivním kyslíkem

Vznik aktivního kyslíku je přírodní přirozený proces, který sterilizuje a dezodorizuje atmosféru. Dobře známý je čerstvý a čistý vzduch po bouřce, kdy je atmosféra vyčištěná pomocí fyzikálně-chemických procesů, např. iniciovaných blesky.

V ionizační jednotce je vytvářeno silné elektrostatické pole. Ve vzduchu procházejícím mezi dvěma elektrodami pak vznikají chemické reakce. Výsledným efektem je pak to, že na jedné straně se elektron v atomu přesune na dráhu s vyšším energetickým potenciálem a na druhé straně je současně generován reálný kyslíkový iont. Tj. simultánně dochází jak k aktivaci kyslíku, tak k ionizaci. Aktivovaný kyslík je pak silným oxidačním činidlem.

Ve srovnání s oxidací neutrálním kyslíkem má oxidace s aktivním kyslíkem řadu výhod. Reakce probíhají okamžitě, a dokonce i silné polutanty jsou oxidovány okamžitě. Škodlivé látky jsou oxidovány na vodu, uhlík, kysličník a další neškodné sloučeniny. Stejně tak jsou degradovány i zapáchající látky.

Použití obou technologií

Fotokatalytická oxidace je zvlášť vhodná ke zpracování hodně znečištěných odpadních plynů, např. k  odstranění zápachu na čistírnách odpadních vod.

Proces ionizace se používá zejména k odstraňování zápachu v prostorách budov, jako jsou sušárny, prostory s kalovými nádržemi, prostory pro duševní práci, v úpravnách odpadních vod, čerpacích stanicích, aj.

Jelikož ionizace závisí zejména jen na aktivaci kyslíku, je aplikace této technologie velmi flexibilní. Jsou-li ionizační jednotky instalovány v místnostech, znečištěný vzduch se upravuje přímo. Ionizační jednotka aktivuje kyslík ve vzduchu, prostor znečištěný zapáchajícími látkami slouží k provedení konečné reakce.

Odsávání vzduchu z místnosti je možné proto omezit na minimum nebo (u některých aplikací) dokonce úplně vyloučit. To má za následek nízké provozní náklady, zejména na vytápění (nebo chlazení v teplém podnebí). Přetržitý provoz jednotky je možný.

Nelze-li ionizační jednotku instalovat v místnosti, je možné ionizovat i venkovní (čerstvý) vzduch a pro konečnou reakci jej mísit se znečištěným vzduchem.

Závěr
Fyzikálně-chemické metody jsou velice účinné a vhodné při odstraňování nepříjemných zápachů. Vyznačují se vysokou spolehlivostí, pro jejich provoz není třeba žádných chemikálií a požadavky na prostor a údržbu jsou minimální. Na našem trhu nabízí tato řešení například firma ASIO, spol. s r.o.. Více na: http://www.asio.cz/cz/cisteni-vzduchu

Ing. Ondřej Unčovský