Recyklace šedých vod a tepla z nich
19. 2. 2015
Šedá voda , jako zdroj tepla, je doposud ve srovnání s jinými obnovitelnými zdroji energie (OZE) opomíjena. I samotné oddělení šedé vody je v České republice, díky síle dodavatelů vody, znevažováno, přestože výhody jsou nesporné. Je zajímavostí, že ve starších např. i pražských předpisech bylo oddělení šedé vody vyžadováno, i když tehdy byly důvodem obavy z šíření epidemií. Dnes bychom se k němu měli vracet, i když důvod bude úplně jiný – recyklace vod a energie. Šedá voda je přímo učebnicový případ, kdy se dá za ekonomicky výhodných podmínek obé recyklovat a podpořit tak udržitelnost. Paradoxně je nakonec největším problémem, že se tím ušetří jak voda, tak i energie. Což logicky naráží na zájmy dodavatelů vody – nižší odběry paradoxně zvyšují ceny vody nebo snižují zisk z dodávky vody. Problém se týká i odpadních vod – sníží se jejich množství, ale celkové množství znečištění je stejné tj. zvýší se koncentrace natékajících vod. Což sice má vliv na cenu, ale z hlediska životního prostředí je to opět spíše ve prospěch věci. Pokusme se na celou problematiku podívat přes jeden konkrétní případ uvedený na wwt-online.de [1].
Použité metody
Inženýrská kancelář Nolde a partner postavila na Armiplatz v Berlíně v jednom pasivním domě pilotní zařízení pro zkoumání této problematiky. Cílem bylo ověřit ekonomičnost a srovnat ji s centrálním zabezpečením teplem a vodou. Pilotní zařízení sestávalo z čistírny šedých vod s předřazeným výměníkem. Čistírna byla určena pro 41 bytových jednotek (110 nájemníků) a vyrábí z šedé vody cennou provozní vodu. Zkušebně byla získávána z šedé vody energie – bylo získáno až 8x více tepelné energie, než energie elektrické spotřebované na úpravu a zpětné odvedení.
Při sledování toků energie v domě bylo konstatováno, že s 2 KWh elektrické energie je možné získat v létě (kdy přitékající voda do domu měla 17 o C) až 10 kWh tepelné energie. V těch 2 kWh je však již i vyčištění a recyklace 1 m 3 šedých vod a jejich použití na splachování záchodů. Hygienické zabezpečení těchto vod je provedeno UV zářením – kvalita splňuje kvalitu požadovanou pro koupání. Prostorové nároky na ČOV jsou 1,5x6 m tj. 0,1m 2 /osobu.
V současnosti je denně zpracováno 2,5 – 3 m 3 šedých vod. A při srovnání s kolektory je možné říct, že 1 m 3 vyrobí zhruba tolik energie jako 10-15 m 2 kolektorů. Navíc je tu ještě ale recyklovaná voda – což znamená, že recyklací 1 m 3 se ušetří v podmínkách Berlína 5 EUR/m 3
Srovnání s centrálními způsoby recyklace tepla z odpadních vod
Je zajímavé, že např. v Německu se boj mezi centrálním a decentrálním přenesl již i do této oblasti. Zastánci decentrálních způsobů recyklace uvádí jako hlavní podpůrné argumenty to, že získávání tepla přímo u zdrojů v budově je mnohem efektivnější než v kanalizacích nebo až na komunálních čistírnách, kde se mohou projevit i sezónní výkyvy např. při tání sněhu apod. Také teplota vody při centrálních způsobech je mnohem nižší – pracuje se s teplotami kolem 15 o C a je zpravidla možné je ochladit jen o 2 o C, zatímco šedé vody mají i 30-35 o C a je možné je ochladit např. na 20 o C.
Obr.1 Reaktor – šedé vody
Závěr
Stručné a přehledné zhodnocení dosažených výsledků, možné využití v praxi, doporučení, kks nástin dalšího postupu, apod.
Ing. Karel Plotěný
Literatura
- MANZKE UWE: Mit Wasser-und Energierecycling in die Gewinnzone. (11-12/2012), wwt-online.de, str. 34-35 Praxisbericht