Vážený pane Plotěný,
obracím se na Vás s dotazem do polemiky, tentokrát na téma ekologické stopy recyklace vody. Otázky jsou následující.
• Co všechno je nutné zvážit, když uvažuju nad tím, zda budu recyklovat vodu?
• Lze nějak charakterizovat, kdy se už recyklace vody nevyplatí?
Předem děkuji a přeji krásný den.
S pozdravem, Martina
ekologická stopa recyklace vody
| předchozí | další |
- 31. 3. 2021 13:25
- Martina
ekologická stopa recyklace vody
Dobrý den, Martino,
no já bych postupoval následovně:
- podíval bych se, zda se nedá zmenšit množství odpadní vody nějakými organizačními opatřeními nebo jednoduše technicky (tím bych dosáhl startovacích podmínek, z kterých bych pak následně vycházel při posuzování různých variant),
- pak bych se snažil vymyslet různé varianty řešení hospodaření s vodou vycházející z místních podmínek (zdroje, možnosti likvidace odpadních vod, technologie spotřebovávající vodu, recyklační technologie), jednou z variant by mohl být i stav bez vzniku odpadních vod (ZLD),
- varianty bych vždy posoudil vícekriteriálně – ze všech hledisek udržitelnosti (ekonomických, ekologických, sociálních) a navíc z hlediska rizik (stabilita řešení), při posuzování bych bral i ohledy na LCA analýzu (i když patří do ekologických hledisek). Tím by mi vypadly varianty, které se nevyplatí nebo jsou nevhodné (možná bude mezi nimi i recyklace, pokud celkové dopady jsou horší než u jiných variant).
Příklad řešení sídliště a recyklace vod
Možnosti – zdroj podzemních vod, možnost vypouštět do vod podzemních, veřejný vodovod i kanalizace.
Jedna z možností – recyklovat šedé vody a vracet je centrálně jako užitkovou vodu na splachování a proti varianta – jako užitkovou vodu použít podzemní vodu a šedé vody nechat extenzivně vyčistit a zasáknout. V tomto případě jak investiční, tak i provozní náklady (dtto i uhlíková stopa) na odběr a vyčištění v místě budou nižší než recyklace, navíc z hlediska stability proti suchu bude území mít další zdroj pro případ nedostatku pitné vody.
Co je důležité si uvědomit, že např. v lokalitě, kde nebude dostupný zdroj užitkové vody, bude optimální řešení úplně jiné – nutný je proto, pokud chceme najít nejudržitelnější řešení, individuální a holistický přístup.
Při řešení úloh v průmyslu může být výsledkem i změna technologie výroby. Tj. i tam je nutný komplexní přístup – někdy navíc i s ohledem např. na dopady na ovzduší, odpady, dopravu, dostupné formy energie atd.
S přátelským pozdravem
Karel Plotěný
no já bych postupoval následovně:
- podíval bych se, zda se nedá zmenšit množství odpadní vody nějakými organizačními opatřeními nebo jednoduše technicky (tím bych dosáhl startovacích podmínek, z kterých bych pak následně vycházel při posuzování různých variant),
- pak bych se snažil vymyslet různé varianty řešení hospodaření s vodou vycházející z místních podmínek (zdroje, možnosti likvidace odpadních vod, technologie spotřebovávající vodu, recyklační technologie), jednou z variant by mohl být i stav bez vzniku odpadních vod (ZLD),
- varianty bych vždy posoudil vícekriteriálně – ze všech hledisek udržitelnosti (ekonomických, ekologických, sociálních) a navíc z hlediska rizik (stabilita řešení), při posuzování bych bral i ohledy na LCA analýzu (i když patří do ekologických hledisek). Tím by mi vypadly varianty, které se nevyplatí nebo jsou nevhodné (možná bude mezi nimi i recyklace, pokud celkové dopady jsou horší než u jiných variant).
Příklad řešení sídliště a recyklace vod
Možnosti – zdroj podzemních vod, možnost vypouštět do vod podzemních, veřejný vodovod i kanalizace.
Jedna z možností – recyklovat šedé vody a vracet je centrálně jako užitkovou vodu na splachování a proti varianta – jako užitkovou vodu použít podzemní vodu a šedé vody nechat extenzivně vyčistit a zasáknout. V tomto případě jak investiční, tak i provozní náklady (dtto i uhlíková stopa) na odběr a vyčištění v místě budou nižší než recyklace, navíc z hlediska stability proti suchu bude území mít další zdroj pro případ nedostatku pitné vody.
Co je důležité si uvědomit, že např. v lokalitě, kde nebude dostupný zdroj užitkové vody, bude optimální řešení úplně jiné – nutný je proto, pokud chceme najít nejudržitelnější řešení, individuální a holistický přístup.
Při řešení úloh v průmyslu může být výsledkem i změna technologie výroby. Tj. i tam je nutný komplexní přístup – někdy navíc i s ohledem např. na dopady na ovzduší, odpady, dopravu, dostupné formy energie atd.
S přátelským pozdravem
Karel Plotěný
- 31. 3. 2021 13:52
- Ing. Karel Plotěný
| předchozí | další |
